Duch svatý v Koránu

    V Koránu je na několika místech zmínka o Duchu. Tady jsou některé z nich:

"v den, kdy Duch a andělé stát v řadě budou, nehovoříce - kromě těch, jimž Milosrdný to povolí a kteří jen pravdu pronesou." (78:38)

"v ní podle Pána svého dovolení andělé a Duch sestupují kvůli každému zjevení." (97:4)

"A vyptávat se tě budou na ducha. Odpověz: Duch je z rozkazu Pána mého a bylo vám dáno z vědění, jen nemnoho." (17:85)

A přesněji i o Duchu svatém, od Něj pocházejícím:

"A již kdysi jsme dali Mojžíšovi Písmo a po něm jsme i jiné posly vyslali; a dali jsme Ježíšovi, synu Marie, důkazy jasné a podpořili jsme jej Duchem svatým. A kdykoliv přišel k vám posel s něčím, co duše vaše si nepřály, zpyšněli jste: jedny jste prohlásili za lháře a druhé jste zabili."  (78:87)

"Nenalezneš žádné lidi, věřící v Boha a v den poslední, přátelit se s těmi, kdož se protiví Bohu a poslu Jeho, byť to byli otcové jejich či synové jejich anebo bratři jejich či rod jejich. Do srdcí těchto vepsal Bůh víru a podpořil je duchem od Něho pocházejícím. A uvede je do zahrad, pod nimiž řeky tekou a v nichž nesmrtelní budou. Bůh nalezl v nich zalíbení a oni nalezli zalíbeni v Něm - a tito tvoří stranu Boží! A což nebudou ti, kdož ke straně Boží patří, blažení?" (58:22)

Slovo ar-rúh  se používá ve dvou významech. Jako duše - esence života, jejíž odchod způsobí smrt a nebo jako Duch. Takže kdo je označován za Ducha, přesněji Ducha svatého?

Ibn Kathír ve svém tafsíru o Duchu svatém napsal:

Al-Buchárí zaznamenal ve svém tafsíru k tomuto verši, že Abdulláh ibn Masúd řekl: "Když jsem šel s Prorokem na pole a on odpočíval na palmových listech, šli kolem nějací židé. Někteří z nich řekli jiným: ´Zeptejte se ho na rúh.´ Jiní na to řekli: ´Co vás vede k tomu, abyste se ho na to ptali?´ Jiní řekli: ´Neptejte se ho, aby vám nedal odpověď, která by se vám nelíbila.´ Ale oni řekli: ´Zeptejte se ho.´ Tak se ho zeptali na rúh. Prorok zůstal mlčet a neodpověděl jim a já jsem poznal, že dostává zjevení, tak jsem zůstal tam, kde jsem byl. Když bylo zjevení dokončeno, Prorok řekl:

A vyptávají se tě na ducha (rúh). Odpověz: Duch je z rozkazu Pána mého... (17:85)
Tento kontext může, jak se zdá, naznačovat, že tento verš byl zjeven v Medíně, a že byl zjeven, když se ho židé v Medíně ptali na tuto otázku, přestože celá súra byla zjevena v Mekce. Na to můžeme odpovědět připomínkou, že tento verš mohl být zjeven v Medíně podruhé, předtím co byl poprvé zjeven v Mekce nebo že byl Božsky inspirován odpovědět na jejich otázku již dříve zjeveným veršem, jmenovitě veršem v otázce. Ibn Džarír zaznamenal, že Ikrima řekl: Lidé Knihy se zeptali Posla Alláha na rúh a Alláh zjevil:

A vyptávají se tě na ducha (rúh)

Oni řekli: "Tvrdíš, že máme jen malou znalost, ale nám byla dána Tóra, jež je moudrost (hikma)."

A komu byla dána moudrost (hikma), tomu bylo dáno velké dobro... (2:269)

Pak byl zjeven verš:

Kdyby všechno stromoví, jež je na zemi, bylo pery, a kdyby moře, rozmnožené ještě o sedm moří,bylo inkoustem, nevyčerpala by se nikdy slova Boží... (31:27)

On řekl: "Jakákoliv znalost vám byla dána, pokud vás Alláh tímto zachrání z Ohně, pak je to skvělé a dobré, ale ve srovnání se znalostí Alláha je to velmi málo."

A vyptávají se tě na ducha (rúh)

Al-Awfí zaznamenal, že Ibn Abbás řekl: "To bylo, když židé řekli Prorokovi: ´Vyprávěj nám o rúh a jak bude rúh potrestán, když je v těle - protože rúh je něco, o čem má znalost pouze Alláh a nebylo o tom žádné zjevení.´ Vůbec jim na to neodpověděl, pak k němu přišel Džibríl a řekl:

Duch je z rozkazu Pána mého a bylo vám dáno z vědění jen nemnoho. (17:85)

Prorok jim to řekl a oni řekli: "Kdo ti to řekl?" Odpověděl: "Džibríl mi to přinesl od Alláha". Oni řekli: "Při Alláhu, neřekl ti to nikdo jiný, než náš nepřítel (tj. Džibríl)." Pak Alláh zjevil:

Rci: Kdo je nepřítelem Gabriela. . .neboť on seslal z dovolení Božího do srdce tvého zjevení jako potvrzení pravdivosti poselství i jako správné vedení i zvěst radostnou pro věřící. 2:97

Rúh a nafs

As-Suhajli zmínil debatu mezi učenci ohledně toho, zda rúh je to samé, co nafs a nebo se jedná o něco jiného. Uvedl, že je to něco lehkého a jemného, jako vzduch, co proudí tělem jako voda v cévách stromu. Uvedl, že rúh, který vdechne anděl do plodu (lidský plod v matce) je nafs, jež se připojí k tělu a získá určité vlastnosti, špatné nebo dobré. Takže je to pak duše, která je buď v (úplném) smíření a uspokojení (89:27) nebo inklinuje ke zlu (12:53); stejně jako voda je životem stromu, když se s ním mísí, výsledkem už je něco jiného, takže když se spojí z hrozny a ty jsou pak vymačkány, stane se džusem a nebo vínem. Pak už se jí neříká voda, jedině metaforicky. Tak bychom měli chápat spojitost mezi nafs a rúh; rúh není nazýván nafs, jedině když se spojí s tělem a je jím ovlivněn. Závěrem můžeme říci: rúh je zdrojem, počátkem a základem a nafs sestává z rúh a jeho spojení s tělem. Takže v jednom smyslu jsou to samé, v jiném nikoliv. To je dobré vysvětlení a Alláh ví nejlépe. Já říkám: lidé mluví o podstatě rúh a jeho pravidlech a o tomto tématu bylo napsáno mnoho knih. Jedním z nejlepších, kdo o tom hovořili, byl al-Hafiz Ibn Mandah ve své knize o rúh.

---

Archanděl Gabriel je v Koránu také nazýván jako:

"... a podpořili jsme jej Duchem svatým..."(2:87)     v originále Rúh al-Qudús

"a sestoupil Duch spolehlivý s ním" (26:193)     v originále Rúh al-Amín

"že toto věru slova jsou Posla vznešeného" (81:19)     v originále Rasúl Karím