Islám: hrozba roku 2014

Z tisku a jak lze jednoduše překrucovat fakta aneb nač myslet, když to udělají jiní za nás:

První Zprávy.cz zveřejnily 4. srpna článek, který absolutně nádherně poukazuje na touhu vytvořit z komára velblouda. Z touhy vytvořit a prohloubit nenávist k lidem, kteří poklidně v ČR žijí. V následujících řádcích si různé argumenty probereme.
 

"Sňatek uzavřený v mešitě by byl platný podle českých zákonů. Děti muslima jsou povinně muslimové a po rozvodu připadnou automaticky otci. Jejich zavlečení do ciziny už nezabrání nic," vyjmenovává CDL další možné úskalí nového stavu, který může v roce 2014 nastat."

Skutečnost:

• Dle islámského práva není nutné mít svatbu před českými úřady k platnosti sňatku. Veliké množství muslimů má pouze islámskou svatbu. Skutečnost, že by byl sňatek v mešitě platný (jak tomu je v mnoha zemích, např. Kanada) pouze znamená, že muslimové nemusí dělat dvě svatby.

• Po rozvodu malé děti jdou automaticky dle islámského práva děti MATCE. Protože ta se o ně stará, má více trpělivosti, více lásky. Pouze ve velmi vyjímečných případech otci, například matka je alkoholička, feťačka...

Pokud jsou děti starší 7 let, pak soudce přihlíží k jejich rozhodnutí s kým by chtěli žít.

Péče o děti v islámu po rozvodu (dle islámského práva) by měla vypadat tak, že otec se stará o jejich záležitosti během dne (např. braní a vyzvedávání ze školy, odvoz na různé koníčky...) a po skončení jejich aktivit je zaveze domů k matce, kde mají péči domova. Toto je v případě, že rozvedení manželé bydlí samozřejmě nedaleko.

Jelikož naše země nepraktikuje islámské právo a nikdy nebude, pokud by muslimská populace nedosáhla 99% a neodsouhlasila by si islámské právo za své, pak ať bude či nebude islám v ČR uznán za registrovanou církev se zvláštními právy, nijak to českou populaci neovlivní a rozdělení péče o děti muslimů stále náleží českým soudům.

Registrovaná církev či náboženská společnost má pak různá práva, kdy může vzdělávat vlastní duchovní v bohosloveckých fakultách, zakládat instituce pro věřící anebo například pro organizování charity.

Vzdělávací instituce pro věřící jsou jak je vidno pro věřící hlásící se k dané víře. Někteří lidé se rozhodli poslat své děti do náboženských vzdělávacích institutů i přesto, že se k té víře nehlásí. A to proto, že tyto instituce si stále ještě uchovávají základní lidské hodnoty a předávají je studentům, což z našich státních institucích vyprchalo nejméně 25 let zpět. Stejně tak tyto instituce vštěpují studentům důležitost rodiny, dobrého chování a respektu ke starším. Navíc jsou podporováni ve víře v Boha, který je našim Stvořitelem, jinými slovy jak Plato či Aristotel tvrdili - logice, protože víra v Boha je dle nich logická.

Jinými slovy, zapsat děti do náboženských vzdělávacích instucí je volba, ne povinnost.
 

Taková církev by také měla nárok na finanční příspěvky. Přispívali bychom tak z našich daní na stavbu mešit, na islámskou charitu, která často končí v rukách teroristů? ptají se v letáku, který nese název Naqba 2014 (arabsky to znamená Katastrofa).

V ČR je už mnoho mešit, kolik jich skončilo v rukou teroristů? Mešita je místo, kde se schází například maminky s dětmi, které si tam hrají, vzdělávají se. Mešita nemá pouze funkci modlitebny, ale je to jakási "klubovna", kde se člověk může o ramadánu i najíst. Dělat z ní hnízdo teroristů je absurdní. Poslední místo, kam by terorista šel je mešita, protože neuznává islámské hodnoty, ani učení, které islám propaguje. Většinou jsou to totiž lidé, které z islámu znají pouze "Alláh je Největší".

Islámské charity již také existují, poslední na pomoc Sýrii, a kde skončila? V rukou potřebných. Celosvětově se všechny organizace snaži maximálně ujistit, že peníze, které dostanou, půjdou na dané charitativní účely. Protože logicky, pokud by finance šly jinam, kdo jim přispěje příště? I teď lidé a to včetně muslimů ověřují různé organizace, které například sponzrují sirotky či seniory nebo vdovy s dětmi, protože všichni nejsou svatoušci a bylo by naivní si myslet, že všichni mají dobré úmysly.
 

zachovávat povinnost mlčenlivosti duchovními v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo obdobného práva, tím není dotčena povinnost překazit trestný čin podle trestního zákona

Povinnost zachovávat mlčenlivost duchovními není součástí islámu. Islám nezná zpovědi tak jako křesťané. Člověk se obrací na Boha se svými hříchy. Imám, muslimský duchovní, má spíše funkci rádce a pomocníka. A je v jeho zájmu, jak tomu bylo například v případě v Kanadě, aby nahlásil podivné chování, smýšlení či aktivity nějakého individua. Muslim nemá schovávat zlé úmysly druhého. Naopak, má se je snažit napravit a varovat ostatní.

pověřit duchovní k duchovenské službě v ozbrojených silách České republiky, v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení a ochranná výchova

Každá náboženská skupina má svého duchovního. Muslimský duchovní není kněz a nemá funkci kněze. Jediné co by například dělal je vedl páteční modlitbu, pohřbíval mrtvé dle islámské tradice a oddával dle islámského práva. Jinými slovy může klidně docházet pouze v pátek. Muslimové se sice modlí pětkrát denně, ale modlitbu může vést kdokoliv, nemusí to být vyloženě muslimský duchovní (imám). A toto platí i pro ostatní instituce zmíněné v citátu. Vyhrožovat tímto argumentem jako nějakou hrozbou je absolutně nelogické a neopodstatněné.
 

"Již dnes přeochotně nabízejí mešity programy pro školy, tyto přednášky jsou nepovinné. Pokud by se dostal islám do školních osnov, mohlo by být dítě špatnou známkou trestané za nezůčastnění se této propagandy," varují aktivisté z Czech Defence League.

Co by stalo, kdyby všeobecná znalost o islámu byla zařazena do osnov? Katastrofa pro Czech defence League, protože lidé by již slepě nevěřili jejich vykonstruovaným argumentům. Lidé se bojí toho, co neznají. Znát islám, znamená nebát se ho a toto se nehodí do politiky mnoha lidem, kteří na strachu svých spoluobčanů budují své kariéry a vylepšují si finanční situaci.