Korán a islám o prorocích

Co znamená slovo "příběhy"? (arabsky qisas)

Především to znamená následovat stopy nebo dráhu něčeho nebo někoho v poušti. V jednom koránském verši Alláh Mocný říká: V zákonu krevní msty je pro vás život, ó nadaní rozmyslem! 2:179 (krevní msta je nazvána qisás) To znamená, že člověk následuje viníka kvůli pomstě. Slovo na jazykové úrovni znamená následovat něco opatrně až dokonce. Například Mojžíšova matka, když ji byl odebrány syn, řekla své dceři: Následuj ho (běž za ním).

Znamená to, že bychom měli následovat příběhy proroků do detailů, abychom z nich mohli získat prospěch, proto bychom měli rozumět těmto významům. Slovo příběhy je v Koráno zmíněno 30 krát.   

Jsou všechny příběhy o prorocích pravdivé?

Alláh říká ve významu: A v příbězích jejich je věru mnoho příkladů pro ty, kdož rozumem jsou obdařeni. A není to příběh vymyšlený, nýbrž potvrzení toho, co již předcházelo, a podrobné vysvětlení všeho, správné vedení i milosrdenství pro lid věřící. 12:111 Příběhy proroků jsou tedy zcela pravdivé, bez směšování či přídavků. Jejich příběhy jsou také zázračné, Jonáš přežil v břiše ryby, Abrahám byl vhozen do ohně, nůž nezařízl Izmáíla, moře bylo rozděleno tak, aby Mojžíš mohl projít. Příběhy proroků jsou pravdivé a víra v ně tvoří součást tohoto náboženství.

Proč se tyto příběhy stále opakují?  

Takové opakování má velký vliv, dává to možnost zcela pochopit obsah. Noe například kázal svému národu 950 let. Tyto příběhy reprezentují příklady situací, se kterými se ve svém životě setkáte vícekrát. Příběh Adama a Satana je nejlepším příkladem, jsme toho svědky každodenně. Stejně jako Adam posloucháme Satana a neposloucháme Alláha a stokrát denně se dostáváme do stejné situace. Nejíme ze stejného stromu, ale nevykonáváme třeba ranní modlitbu a dopouštíme se mnoha jiných hříchů. Čiže tyto příběhy jsou opakovány, aby nás varovaly před našimi hříchy.

Kolik proroků a poslů šířilo Boží zjevení? 

Abu Dharr vyprávěl: Zeptal jsem se Posla Božího: "Kolik poslů šířilo Boží poselství?" Odpověděl: "310 poslů." Pak jsem se ho zeptal: "A kolik je proroků?" Odpověděl: "12.000 proroků a z nich 315 poslů." (zaznamenal Ahmad) 

Některé lidi zajímá, zda Alláh bude trestat také národy, které neobdržely žádné poselství a nebo ne? Alláh říká v Koránu: ... a není národa jediného, k němuž by nebyl přišel varovatel. 35:23 ... a nepotrestali jsme nikoho dříve, než byl námi vyslán posel. 17:15

Každý národ má tedy své posly. Někdo se může ptát, zda Alláh potrestá lidi, ke kterým se poselství nedostalo. Odpovědí je: "Ne". 

Náš Prorok je posledním poslem. Někdo se může ptát, proč není následován někým dalším? Je to proto, že Den soudný se blíží. Po nás všech je požadováno, abychom volali lidi k Alláhu.

Proč Alláh nezmínil v Koránu všechny proroky?

Alláh říká: A také jiným poslům, o nichž jsme ti již dříve vyprávěli, a dalším, o nichž jsme ti nevyprávěli a věru hovořil s Mojžíšem řečí jasnou. 4:164

Alláh zmiňuje v Koránu pouze 25 proroků. V súře al-Anam jich jmenuje 18 za sebou: A toto jsou důkazy Naše, jež dali jsme Abrahamovi proti lidu jeho. My pak povyšujeme na stupních, koho chceme, a Pán tvůj je věru moudrý, vševědoucí. A darovali jsme Abrahamovi Izáka a Jakuba a vedli jsme oba cestou pravou; a již předtím jsme tak vedli Noema a z potomstva jeho Davida, Šalomouna, Jóba, Josefa, Mojžíše a Áróna. A takto My odměňujeme ty, kdož dobré konají. A vedli jsme Zachariáše, Jana, Ježíše a Eliáše ti všichni patří k bohabojným, a Ismaela, Elišu, Jonáše a Lota a vyznamenali jsme všechny nad lidstvo veškeré. 6:83-86

Co se týká těch, kteří nejsou v Koránu zmíněni, je to proto, že jejich příběhy se týkaly a byly užitečné pouze pro tu jejich konkrétní dobu.

Je dovoleno rozlišovat mezi proroky?

Alláh Mocný říká: Uvěřil posel v to, co od Pána jeho mu bylo sesláno, a uvěřili všichni věřící v Boha, anděly Jeho i Písma Jeho i posly Jeho a My neděláme rozdíl mezi posly Jeho a řekli: Slyšeli jsme a uposlechli jsme; o odpuštění Tvé prosíme, Pane náš, a u Tebe je konečný cíl náš! 2:285

My tedy mezi nimi neděláme žádný rozdíl nebo nevěříme jen v některé a jiné ne. Je nám ale dovoleno preferovat jednoho nad ostatními, tak jako preferujeme našeho milovaného Muhammada, nmAž. Alláh Mocný říká: Ti, kdož nevěří v Boha a posly Jeho a chtějí oddělit Boha od poslů Jeho, říkají: „Věříme v jednu část a v jinou nevěříme,“ a chtěli by se ubírat cestou mezitím. 4:150

Co se týká preference, Alláh říká: A dali jsme některým z těchto poslů přednost před jinými. A jsou mezi nimi někteří, s nimiž Bůh hovořil, a jiní, jež v hodnostech povznesl. A dali jsme Ježíšovi, synu Marie, znamení jasná a posílili jsme jej Duchem svatým. 2:253

A hle, Bůh uzavřel smlouvu s proroky: „Kdykoliv vám dám Písmo a moudrost a potom k vám přijde posel potvrzující pravdivost toho, co jste již měli, uvěřte v něj a pomáhejte mu!“ A pravil: „Potvrzujete to a přijímáte to jako závazek vůči Mně?“ Odpověděli: „Potvrzujeme to.“ I řekl: „Dosvědčte to a já s vámi budu jedním ze svědků!“ 3:81

Je tedy zřejmé, že Alláh uložil všem poslům a prorokům, že kdyby se setkali s prorokem Muhammadem, nmAž, mají ho následovat a podporovat.

Jsou proroci zcela neomylní (nikdy neselhali)? Co je to neomylnost?

Neomylnost je naprosté vzepření se hříchu. Muslimští učenci se shodli na tom, že proroci byli neomylní (neselhali) předtím než obdrželi proroctví, i poté. Přesto se mohli předtím, než obdrželi proroctví, dopustit menších chyb. Někdo se může ptát: Jak to, že Jonáš opustil svůj lid a odešel rozhněván? Nebo jeden koránský verš říká o proroku Muhammadovi, nmAž: Zakabonil se a odvrátil, že slepec se na něho obrátil. 80:1-2

Nabízí se otázka: Proč je Alláh Vznešený neochránil od činění takových chyb? Alláh Vznešený nám chce ukázat, že jsou to jen lidské bytosti náchylné k chybám. Tyto chyby nejsou hříchy. Proto jsou pro nás proroci nejlepším příkladem k následování. Na druhou stranu židé obviňovali proroky z dopouštění se hříchů, např. říkají, že Lot se opil a pak dopustil incestu se svými dcerami. David měl pohlavní styk s ženou svého vojevůdce poté, co ho nechal zabít, Šalamoun uctíval modly, Áron vytvořil tele k uctívání. Není to nic jiného než lži a špína. Děkujme Alláhu, že jsme muslimové a že nám Alláh daroval Korán a víru a vede nás k tomu, abychom považovali proroky za vzorné osobnosti.

Je možné, aby byli běžní lidé neomylní? Je potvrzeno, že neomylnost je omezena pouze na proroky. Přesto Alláh ochraňuje a očišťuje své oddané stoupence od velkých hříchů - např. takové jako Abú Bakra a Omara. Přestože nebyli proroky, Alláh z lásky ke svým oddaným očistil jejich duše. Člověk se zdrží cizoložství, pití alkoholu nebo nespokojenosti svých rodičů. Kromě toho také když člověk dodržuje modlitbu v čase, povede život bez velkých hříchů.

Doporučuji vám chránit se před dopouštěním se velkých i malých hříchů. Člověk je náchylný k hřešení, ale stále existuje naděje a Alláhovo milosrdenství je nekonečné. Když jsem byl na Arafatu (během pouti), slyšel jsem mnoho lidí opakovat tyto prosby, zatímco jim z očí stékaly slzy.