Počátek sufismu a ideologie (Sekty v islámu)

Súfismus se díky jeho "jednoduchosti" začíná šířit i v řadách českých muslimů, jako ta "lehčí" forma islámu. Když by člověk chtěl být muslim, ale nechce být řazen mezi muslimy, vybere si právě súfismus. Je však nutné vědět, že učení súfismu se neshoduje s učením Koránu a sunny a to nemluvíme pouze o praktikách, ale základním chápáním Boha. V mnoha základních ideologiích se naprosto odchýlili od původního učení islámu a vytvořili se vlastní ideologii. Následující článek je překladem k úvodu súfismu a základních myšlenek.
 

V počátcích nebyl súfism naprosto oddělen, ale pouze něco, co zacházelo do extrému například v stranění se světských záležitostí, vytrvání v dhikru a pociťování převelikého strachu ze vzpomínky na Alláha, který mohl způsobit stav bezvědomí nebo smrti při zmínění verše o trestu.

Zurárah ibn Awfá, soudce Basry, recitoval: "Až zatroubeno bude pozounem" (74:8) během fadžr modlitby a padnul mrtev. Podobně Abú Džahr, slepý muž, slyšel Sáliha al Murího recitovat a padl mrtev.

Šejchul-Islám, Ibn Tajmijjah, toto komentoval: "Toto se nestalo mezi Společníky a když se to objevilo, skupina Společníků a Tábi´ín jako Asmá´bint Abí Bakr a ´Abdulláh ibn Az Zubajr a Muhammad ibn Sírín to kritizovali, neboť viděli, že je to inovace a protiklad toho, co věděli z chování Společníků.

Ibn Džawzí v Talbís Iblís řekl: "Sufism je způsob, jehož počátkem bylo kompletní stranění se záležitostí světských. Pak ti, kteří se k němu přilnuli, počali být povolnější v povolování zpívání a tančení. Proto hledači světa posmrtného z řad prostých lidí jej nacházeli atraktivním, neboť se mohli stranit světského života, který měli žít. A hledači tohoto světa jej také nalezli atraktivním díky lehkosti a volnosti, která byla na jejich způsobu života viděna.

Myšlenky ideologistické, filozofické i reinkarnace se smíchaly a přehánění ve stranění se pozemského života otevřelo dveře myšlenkám reinkarnace Boha ve stvoření i myšlence, že celé stvoření je vlastně jediná realita, Alláh. Smíšením těchto myšlenek pak vznikl sufismus, který se objevil uvnitř islámu. Vše se zhoršilo ve čtvrtém a pátém století a dosáhlo vrcholku hned poté s upadnutím velmi daleko od vedení Koránu a sunny. Dosáhlo to do bodu, kdy následovníci sufismu nazvali kohokoliv, kdo následoval Korán a sunnu "lidmi šarí´e" a "lidmi, toho, co je viditelné", zatímco se nazývali "lidmi pravé reality" a "lidmi skrytého vědomí".

Školy myšlení

Ideologie extrémních súfistů lze rozdělit na tři kategorie:

1) Iluminism - ideologie osvětlení duše, které rozptýlí srdce, které je způsobeno sérií duševních cvičení i trestání těla k očistě duše. Takovéto myšlení je proti učení islámu a je převzato z jiných náboženských ideologií jako budhismus a další.

2) Víra v hulúl, což znamená že Bůh přebývá a je ztělesněn v lidských stvořeních. Al Hadždžádž, který k této ideologii veřejně hlásal byl prohlášen učenci za nevěřícího a později byl v roce 309PH popraven.Citát al Hadždžádže: "Já jsme ten, kdo miluje a Ten, kdo je milován jsem já. My jsme dvě duše, které sídlí v jednom těle. A tak když mne vidíte, vidíte Jeho a když vidíte Jeho, vidíte nás oba."

3) Víra v wahdatul-wudžúd, což znamená že všechna existence je jediná realita a že vše co vidíme je pouze aspektem Esence Alláha. Jinými slovy vše je Alláh a Alláh je vše.

Ibn Árabí, považován a nazýván například Hárún Jahjou za Velikého šejcha (šejchul Akbár) řekl: "Služebník je Pán a Pán je služebník, jak rád bych věděl, který z nich má vykonat požadováné úkony. Kdybych měl říct služebník, pak je to pravda, nebo kdybych měl říct Pán, pak jak to od Něj může být požadováno."

Stejně tak o židech, kteří vyšli z Egypta pod vedením Mojžíše, mír s ním, řekl: "Ti, kteří uctívali tele, uctívali pouze Alláha."

Ibn ´Arabí je súfisty považován mimo jiné i za al-´Árif billáh (ten, kdo má největší vědomost o Alláhu). On vychválil Faraóna a prohlásil, že zemřel s vírou. (pozn. zatímco Korán i sunna nás učí, že je nejhorší z lidí a zemřel nevěřící.) Stejně tak kritizoval Árona, bratra Mojžíše, protože byl kritický k lidem, kteří uctívali zlaté tele. Tím tak šel přímo proti slovům Alláha.

Do této skupiny patří i například Ibn Bašíš, který řekl: "Ó Alláh, zachraň mne z bláta tawhídu, a utop mne ve středu moře jednoty a smíchej mne do stavu jednoty a jedinečnosti dokud neuvidím, neuslyším a nepocítím kromě skrze tebe."

Překlad a zdroj: The Reality of Sufism in the Light of the Qur'aan and Sunnah od ibn al Madkhalee