Práva dítěte na svobodnu myšlení a náboženského vyznání

Na stránkách „Czech Defence League“ (podivné mít anglický název na ochranu českého) se objevil „článek“ o právech dítěte a muslimech. No, ono se nejedná ani tak o článek, ale spíše jen kopírování vybraného textu, který se dal nejlépe zneužít k prospěchu a propagaci jejich myšlenky. Zmínili tam ale něco, na co bych ráda reagovala.

Dítě má právo na svobodu myšlení a náboženského vyznání, což je s muslimským vynucováním islámu na dětech v přímém rozporu.
 

Je absolutně uchvacující, jak jsou vždy muslimové obviňováni z něčeho, co je standartním chápáním všech společností. U všech je to norma, zatímco u muslimů je to extrém. No, ale podívejme se na příklady.

Dítě narozené praktikujícím křesťanům* je pokřtěno a musí chodit do kostela ať chce či nechce.

Dítě narozené jehovistům nesmí přijímat transfuzi a stejně tak jako křesťanské děti jsou vychovávaní ve víře.

Každé náboženství má něco typického a toto se bude odrážet na vzhledu či chování dětí těchto praktikujících rodin.

Ale vezměme nevěřící lidi z České republiky a svoboda vyznání jejich dětí. Kolik rodičů přijalo upřímně a svobodně, když se jejich děti rozhodly přijmout islám? Svobodně a dobrovolně přijmout islám například ve dvanácti letech? A ano takové případy v ČR jsou a výsledek – domácí vežení a zákaz styku s muslimskými kamarádkami pod hrozbou policejního oznámení. Znám několik velmi mladých muslimek, které své vyznání muselo doma tajit, jinak jim hrozilo, že je jejich rodiče vyhodí z domu. Hmm, toť o svobodě vyznání.

Kolik českých dětí je donuceno k nudismu, zatímco by sami raději chtěli mít na sobě oblečení, což je například v ranném dospívání přirozené? Kolik dětí ve velmi ranném věku ochutnali alkohol. Hmm, pivo ale není alkohol že? Takže to se nepočítá. Předávají své tradice a chápání, ale ptají se dětí, jestli tak chtějí žít?

Nakolik je realná svoboda myšlení a náboženského vyznání u dětí?

Každý rodič chce pro své dítě to nejlepší. A každý rodič si myslí, že jeho volby jsou ty nejlepší. A tak přirozeně bude své volby předávat svým potomkům. To je logické. Dítě do určitého věku ani nerozezná co je dobré a co špatné, spoléhá se na své rodiče a jsou pro něj vzorem. A když naopak již dobré a špatné rozezná, je lehce ovlivněno společností, televizí a jinými vlivy, a rodič přechází do role ochránce, před vším, co on (rodič) vnímá jako špatné. Až dítě dospěje, pak získává volbu žít dle hodnot rodičů a nebo přijmout za své jiné hodnoty. Toto je klasický, přirozený a logický průběh v každé rodině, kde rodiče pociťují zodpovědnost za své děti. A muslimské rodiny nejsou vyjímkou.

O co vlastně v této „svobodě“ jde?

Jednoduché. Definice svobody určuji „JÁ“ a všichni, co to nedělají jako „já“ porušují toto právo. Takže když řeknu, že se budou slavit Vánoce, všichni, kteří nedovolí dětem slavit Vánoce, porušují jejich svobodu. Když tvrdím, že všichni mohou jíst a pít cokoliv, pak ti, co odmítají dát alkohol a vepřové svým dětem porušují jejich práva. Když je mým standardem odhalovat tělo či ukazovat spodní prádlo, ti, kteří zahalují své děti pak jejich svobodu v oblékání porušují.

Je tohle ale svoboda? Ne. Tohle je pouhá násilná propagace „mých“ hodnot a myšlení. Jinými slovy, buď to budete dělat tak jak chci „já“ a nebo nijak!

No mě osobně tohle spíše připomíná moto „Jdete s námi a nebo proti nám“. Se svobodou, demokracií tohle nemá co dočinění.

* ne všechny křesťanské skupiny křest novorozence uznávají jako právoplatný.