Půst měsíce ramadánu

  Bůh říká v Koránu:Vy, kteří věříte, předepsán vám jest půst, tak jako byl již předepsán těm, kdož před vámi byli, snad budete bohabojní! 2:183

Abu Huraira vypravoval, že Prorok řekl: „Požehnaný měsíc k vám přišel. Během něj vám Alláh učinil půst povinným. Během něj, brány Ráje jsou otevřeny, brány Pekla jsou zamčeny a ďáblové jsou spoutáni. Je tu noc (během tohoto měsíce), která je lepší než tisíc měsíců. Kdokoliv zanedbá její dobro, je opravdu ochuzen (o něco velikého).“ Toto bylo převyprávěno Ahmadem, an-Nasaim, a al-Baihaqim.

Půst v měsíci ramadánu (29-30 dní) je jedním z pěti pilířů islámu. Jako povinnost byl přikázán všem dospělým a zdravým muslimům v 2. roce hidžry (r. 623). Pro půst se používá arabského slova „saum“ (mn. č. sijám), které doslova znamená „zdržet se něčeho“. V islámské terminologii je pak tento výraz překládán ve významu zdržet se jídla, pití a intimního styku.

Ramadán je měsícem trpělivosti, skromnosti a vzájemné pomoci. Je to měsíc, jehož začátkem je milost, prostřední třetina je odpuštění a konec měsíce symbolizuje osvobození od pekelného ohně.

Půst začíná každý den za rozbřesku (úsvitu) v čase těsně před ranní modlitbou (salát al-fadžr). Toto je založeno na Koránském verši: „Jezte a pijte dokud budete moci rozeznat bílé vlákno od černého vlákna svítání. Poté přísně dodržujte půst do příchodu noci.“

Před jeho začátkem je nutné pojmout úmysl (níja), ten může být přijat již večer před spaním nebo v době podávání ranního jídla (suhúr), nejpozději však před začátkem času pro ranní povinnou modlitbu.

Prorok řekl: „Kdokoliv se nerozhodnul postit se před fajrem, nebude mít půst“ (což znamená, že jeho půst nebude přijat). Toto bylo převyprávěno Ahamdem, an-Nasaim, at-Tirmizhim, Abu Dawudem a Ibn Majahem. Ibn Khuzaimah a Ibn Hibban jej zařadili mezi sáhih.

Suhúr - ranní jídlo není podmínkou půstu, je to sunna - tedy doporučené. Prorok ráno jedl a všechny k tomu povzbuzoval. Říkal jim: "Jezte suhúr, protože v něm je požehnání."

Je tedy doporučené jíst ráno, co nejméně času před začátkem půstu. Člověk, který se postí, se díky tomu posilní a bude pociťovat méně obtíží. Také se tím zkrátí doba hladu a žízně. Islám je založený na snadnosti a byl zjeven s pravidly, která usnadňují každý akt uctívání. Každému muslimovi se proto doporučuje, aby jedl suhúr co nejpozději a aby přerušul půst, jakmile je mu to dovoleno. (jídlem iftár).

Od doby na ranní modlitbu se musí každý postící zdržet jídla, pití, intimního styku, ale i nemorálního chování a jednání. Půst končí při západu slunce v době, kdy začíná svolávání k modlitbě západu slunce (salát al-maghrib).

Přerušení půstu by měla doprovázet následující prosba k Bohu: „Ó Bože, pro Tebe jsme se postili a z Tvých darů jsme přerušili půst.“ (Alláhumma laka sumna wa ‘alá rizqika aftarna).

Cílem půstu je vyvarovat se hříchu, ne mít hlad a žízeň. Bůh Nejvyšší přikázal půst, aby oslabil vášně a aby dal věřícímu sílu odolat svým špatným vášním a instinktům. Dobrý půst se skládá z ochrany všech smyslů:

1.    Ochrana pohledu před vším zakázaným.

2.    Ochrana sluchu před zakázaným (tedy neposlouchat špatné lidi, věci).

3.    Ochrana jazyka, aby nemluvil o tom, o čem nic neví, nepomlouval atd.

4.    Ochrana srdce - nasměřování celého srdce a veškeré naší energie na Boha Všemohoucího.

5.    Ochrana rukou před ziskem ze špatných věcí.

Během půstu bychom měli hojně volat k Bohu Nejvyššímu, mlčet o nepodstatných věcech a vyvarovat se lichocení i konfliktů.

Všichni učenci se shodují na tom, že půst je povinným pro všechny duševně i tělesně zdravé, dospělé muslimy, kteří v této době necestují. Co se týče žen, nesmí menstruovat či být v šestinedělním krvácení. Lidé, kteří jsou duševně choří, nezletilí a ti, kteří cestují, menstruující ženy, či ty, které prochází poporodním krvácením, staří a kojící či těhotné ženy se nemusí postit.

Pro některé je půst zcela nepovinný, například pro duševně choré. Vpřípadě mladých lidí, jejich rodiče či poručníci by jim měli nařídit půst. Někteří lidé mohou přerušit jejich půst a nahradit si zameškané dny půstu později, zatímco jiní při přerušení půstu musí platit "odškodné" (v takovém to případě, nejsou povini nahradit zameškané dny).

Posel Boží řekl: "Abrahamovi bylo zjeveno během první noci ramadánu, Tóra byla zjevena šest dní po začátku ramadánu, Evangelium bylo zjeveno třináct dní po začátku ramadánu a Korán začal být zjevován během deseti posledních nocí ramadánu."

Také řekl: "Půst a Korán se za služebníka přimlouvají v den vzkříšení. Půst říká: "Pane, připravil jsem ho o jídlo a potěšení, dovol, abych se za něj přimluvil." Korán říká:"Připravil jsem ho v noci o spánek, dovol, abych se za něj přimluvil." A tak se za něj oba přimluví."

A: "Kdo dá najíst a napít někomu, kdo se postí, z legálně nabytého majetku, budou se za něj andělé modlit celý ramadán. Kromě toho se za něj bude archanděl Gabriel modlit v noci úradku." Buchárí

Abu Hurajra (kéž je s ním Bůh spokojen) řekl: "Posel Boží (nechť mu Bůh žehná a dá mír) řekl: "Tři lidé, kteří prosí, jsou vždy vyslyšeni: ten, který se postí až do konce dne, spravedlivý imám a oběť nespravedlnosti. Jejich prosby jsou vyzdviženy k Bohu nad mraky, brány nebe se před nimi otevřou a Bůh řekne: "Z Mé Moci a Velikosti, zachráním ho, i když to bude po určité lhůtě."

Abu Hurajra také řekl: "Posel Boží řekl: "Každý služebník Boží, který se postí, aby se zalíbil Bohu, si za ten den zachrání tvář před ohněm na 70 podzimů."

A na závěr pár slov k půstu ze srovnávacího hlediska.

V jiných náboženstvích a dogmatech, v jiných filozofiích a učeních člověk dodržující půst nepožívá určité typy potravy nebo nápojů nebo látek, může je však nahradit a nasytit žaludek touto náhražkou, která je rovněž materiální povahy. V islámu se člověk vzdává určitých věcí materiální povahy — potravin, nápojů, kouření atd., aby mohl dosáh­nout duchovních radosti a morální posily. Muslim zbavuje žaludek všech materiálních věcí: naplňuje tím svou duši mírem a požehnáním, své srdce naplňuje láskou a soucitem, svého ducha naplňuje zbožnosti a vírou, svou mysl naplňuje moudrosti a rozhodností.

Účel půstu v jiných náboženstvích a filozofiích je vždy částečný. Buď se půst dodržuje z duchovních důvodů nebo z fyzických potřeb nebo z potřeby myšlenkového zjemnění, nikdy však kvůli všem těmto věcem dohromady. V islámu se však půst dodržuje kvůli všem těmto jmeno­vaným cílům a mnoha dalším, například společenským, hospodářským, morálním a humanitárním, soukromým i veřejným, osobním a společ­ným, vnitřním a vnějším, místním a národním — všechny se spojují do­hromady již uvedeným způsobem.

....

Při příchodu měsíce radžab naši zbožní předci říkávali: "Bože, požehnej měsíci radžab a šabán a dej, ať se dostaneme až do ramadánu." Proto prosíme Boha: "Ty, jenž jsi Pán světů, nech nás dožít se měsíce ramadánu, abychom byli zahrnuti dobrem, milostmi a dary."

-----------------------------

zdroje:

islamophile - šejch aš-Šarawí

islamweb.cz

fiqh-us-sunnah

Zaostřeno na islám