Tolerace a respekt

Tolerace a respekt...

Kolikrát jsem toto slovo za dobu co jsem muslimka slyšela. Nebo spíše větu: "Musíte nás tolerovat." Tato věta je častá jak z úst muslimů, tak i lidí jiných náboženství. Přemýšlela jsem nad slovy tolerace a respekt, převážně poté, co jsem zjistila, že tato slova nejsou svým významem až tak jednoduchá jak se zdají.

Jako muslimka jsem často slyšela věty stylu, pokud budeš s námi, budeš nás respektovat, tolerovat způsob našeho života. A stejně tak z druhé strany zazní věty stylu, chtěli bychom, abyste nás alespoň tolerovali.

Detailněji, to ve skutečnosti znamená například, že pokud budu sedět s někým, kdo kouří, musím respektovat to, že když bude chtít, zapálí si. Stejně tak, z mé strany, jelikož nekouřím, byla bych ráda, kdyby to ten člověk respektoval a zapálil si, až nebude se mnou...

Když nad tím člověk začne přemýšlet, co je vlastně tolerace? Proč se mi zdá, že všichni hovoří o toleraci, ale není zde nějaká jednota v tom, co to vlastně znamená? Proč to vypadá, kolik lidí, kolik přesvedčení, kolik jiných stylů života, tolik jiných definicí tolerace? Co je vlastně tolik žádaná tolerace? Kde jsou nějaké meze a hranice, nebo snad jen definice tolerace, která jedné či druhé straně nebude ubírat ze svých práv?

Existují jiné druhy tolerace pro jiné skupiny lidí? Existuje jedna definice tolerace pro lidi, kteří sdílí naše názory a druhá pro lidi, kteří mají jiné? Co je to vlastně tolerace? Neznamená to nakonec, že tolerace se dosáhne ustoupením ze svých 'nároků'? A teď otázka, ustoupí obě strany, nebo se jen podrobí menšina či snad většina? Teoreticky, by to měl být ústupek na obou stranách. Ale je tohle vůbec dosažitelné v reálné společnosti? Nebo snad platí jen zákon většiny?

Co přesně dle vaší definice znamená tolerace? Co přesně lidé myslí tím, že my čestí muslimové žijící v ČR (i mimo),  musíme tolerovat místo a společnost kde žijeme? Pokud my máme tolerovat českou nemuslimskou společnost, jakým způsobem je tato společnost ochotna tolerovat nás?