Zakázané

 

Je sice pravda, že Alláh zakázal židům i některé dobré věci, ale v jejich případě šlo o trest za jejich vzpurnost a překračování mezí, které určil Alláh. Proto Alláh říká:

 

"Těm, kdož vyznávají víru židovskou, jsme zakázali všechna zvířata mající drápy; a ze skotu a ovcí jsme jim zakázali tuk kromě toho, jejž mají v hřbetech či ve vnitřnostech nebo jenž smíšen je s kostmi. Takto jsme je odměnili za jejich vzpurnost - a My zajisté jsme spravedliví." 6:146 

 

Na jiném místě v Koránu Alláh popisuje, jak se projevila jejich vzpurnost:

 

"A za nespravedlnost některých z těch, kdož vyznávají židovství, jsme jim zakázali výtečné pokrmy, jež dříve jim byly dovoleny, a také za jejich četná uchýlení od cesty Boží i za to, že brali lichvářské úroky, ačkoli jim to bylo zakázáno, a za to, že pohlcovali majetky jiných lidí podvodně. A připravili jsme pro ty, kdož mezi nimi nevěří, trest bolestný." 4:160-161

 

Když Alláh seslal na zem Svého posledního Posla, nechť mu Alláh požehná a dá mír, s věčným a úplným poselstvím pro lidstvo, které právě v té době k němu dozrálo, na důkaz Své milosti zrušil tyto zákazy, které byly jen přechodným trestem pro vzpurný a tvrdohlavý národ. Příchod Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mír, který jim uleví od jejich břemene, byl židům a křesťanům zvěstován předem, jak praví Korán:

 

"...a těm, kdož následují posla, proroka neučeného (Muhammada), jehož naleznou oznámeného jim v Tóře a Evangeliu a který jim přikazuje vhodné a zakazuje zavrženíhodné, který jim dovoluje pokrmy výtečné a zakazuje jim škodlivé a snímá z nich tíživé povinnosti a pouta, jež je tíží. ..." 7:157

 

V Islámu Alláh Nejvznešenější předepsal jiné způsoby, jak smazat své hříchy, než zákazy dobrých věcí: upřímné pokání, které očistí od hříchu jako voda od špíny; dobré skutky, které kompenzují skutky zlé; dobročinné dary, které uhasí oheň; a zkoušky a utrpení, které rozptýlí hříchy, jako když zimní vítr rozfoukává suché listí. V Islámu také víme, že něco je zakázané jedině proto, že je to nečisté a nebo škodlivé. Pokud je něco zcela škodlivé, je to zakázané (harám), a když je něco zcela prospěšné, je to povolené (halál); pokud škodlivost převažuje prospěch, stává se věc zakázaná, ale když prospěch převáží její škodlivost, je povolená. Tato zásada se v Koránu používá v souvislosti s vínem a hazardními hrami:

 

"Dotazují se tě na víno a na hru majsir. Rci: "V obou z nich je pro lidi hřích těžký i užitek, avšak jejich hřích je větší než užitek."..." 2:219

 

Podle téže logiky se na otázku, co je v Islámu povolené, dá odpovědět, že dobré věci. Dobré věci jsou ty, které umírnění lidé uznávají jako zdraví prospěšné a které jsou schvalovány lidskými bytostmi obecně bez ohledu na zvyky specifické skupíny. Alláh Nejvznešenější říká:

 

"A ptají se tě, co je jim tedy dovoleno. Rci: " Povolené máte všechno, co je dobré a čisté..." (5:4)

 

Rovněž pravil:

 

"Vše, co je dobré a čisté, máte dnes povolené..." (5:5)